Priority pro multipotenciálky

Jak si mám určit priority, když toho dělám víc? Často zaznívá tato otázka. Jsme specialistky na přibírání nových věcí, umíme se zahltit, trápí nás dokončování. Priority jsou něco, s čím se nám pracuje hůř.

Ale můžeme se to naučit. A usnadní nám to život. Protože, když budeme svoje priority znát a budeme je dávat na první místo (od toho priority jsou, že? 🙂 ), tak získáme přehled nad svými projekty.

Co jsou priority a proč je máme vůbec řešit?

Priorita pochází z latinského slova prior (přednější, význačnější). A je otázka, co má mít v našem životě přednost. Pro každého to může být něco jiného.

Abychom se v tom vyznaly, rozdělme si priority na dvě oblasti. Ta první jsou životní priority a ta druhá jsou denní priority, popřípadě priority jiného, než denního časového úseku.

Životní priority

Důležité je neztratit se. Žijeme život a někdy si ani nevšimneme, kam že to vlastně směřujeme. O co nám v životě jde? Co je pro nás důležité? Jaké máme životní hodnoty? Naplňujeme naše poslání? Nebo jen chodíme do práce, žijeme rodinný život a občas to zpestříme nějakou dovolenou?

Zkusme si psát na papír. Máme směr? A jaký. Co je naším cílem? Směřujeme někam nebo k něčemu? Ona slavná věta – i cesta může být cíl, je samozřejmě v pořádku. Život nás musí bavit, uspokojovat a dávat smysl, ne až na konci (až tam dojdeme), ale během a nejlépe po celou dobu. Ale není to alibi, proto, že vlastně žádný směr nemáme 🙂

Tak si se svými poznámkami a samy pro sebe zabrainstormujme. Vyjde nám z toho, co považujeme za opravdu důležité a to je tou naší prioritou.

Kdo nepodniká, pro toho je to trošku těžší. Podnikatelky jsou zvyklé samy se řídit a zpravidla vědí, kam jdou a s prioritami už nějak pracují. Takže mají výhodu.

I když nepodnikáte, priority mějte.

Zpravidla jsou postaveny na našich životních hodnotách. A když víme, jaké to jsou, už si jen sledujeme, že jsme je přes shon a stres našeho každodenního života někam neodsunuly na pozadí.

Multipotenciálky můžou mít s prioritami problém, protože mění svoje zaměření a tak doporučuji, abychom si sledovaly svoje priority životní, které jsou stále stejné (to není špatně), ať změníte to, či ono.

Příklad. Miluji životní pestrost. OK. Tak jestli chci žít život, který mi to přináší a takto mi to dává smysl a baví mě to, tak pracuji na odstranění překážek, které mi to znepříjemňují. Učím se pracovat s časem, vědomě se nezahlcuji, mám systém a vím, jak tuto pestrost zvládat, aby mi dělala radost a ne starost.

Denní a dílčí priority

Tady už je to zcela konkrétní. Když nevím, co je mojí prioritou, těžko ji zařadím na první místo, kam patří 🙂

Dáme si tipy jak na to:

Od těch velkých priorit se odvíjí ty malé – dílčí. Na čem pracuji? Co tvořím? Odpovězte si samy. Když třeba zhotovuji a prodávám bylinkové směsi, bude mojí prioritou tyto směsi udělat. Jestli jsem nestihla, neřešila nebo zapomněla nasbírat určitou bylinku, právě když rostla a teď už odkvetla a není čas sběru a já ji potřebuji, tak jsem měla fokus na něčem jiném. Priorita mi utekla.

Jestli nesbíráte bylinky, najděte si svůj příklad. Určitě jste někdy v životě zažily, že se vám něco nepovedlo jenom proto, že jste měly „hlavu někde jinde“.

Kam směřuje pozornost, tam teče energie.

A jedno lidové moudro praví: Je až s podivem jak dlouho trvá udělat něco, na čem nepracujeme. 🙂

To je výstižné. Kdyby to byla naše priorita, … kdybychom věděly, že tohle je ona,… kdyby to bylo pro nás dostatečně důležité,…. Kdyby, kdyby, kdyby. Prostě bez priorit se v tom zpravidla plácáme. 🙂

Když už víme, na čem pracujeme, jak si ještě stanovit ty denní priority? Zpravidla jsou naše projekty delší, než jeden den a proto si je rozdělujeme na části a pohybujeme se na cestě k jejich splnění den po dni, krok za krokem.

Můžu být machr na to-do listy, ale odškrtávání úkolů nikam nepovede, když nebudeme vědět, co je prioritní. Co by mělo mít přednost před vším a mělo by mít naši plnou pozornost.

Priority se neodkládají.

Je na ně ale snadné zapomenout. Když je nesledujeme. A tip jak s tím pracovat je…

Používáte diář? Nebo kalendář nebo jen sešit a píšete si úkoly? Kdo ne, tak si je pište, protože vše odložit na papír znamená – nechat si čistou hlavu. Líp se nám spí, líp se nám přemýšlí, zbývá prostor na kreaci. Multipotenciálky zbystřete. Jen tehdy můžeme být kreativní, když nám v hlavě nevíří spousta problémů a nevyřízených úkolů. Takže z hlavy všechno odložit na papír.

O plánování se budeme víc bavit jindy. Dnes jen o prioritách.

Když máme zapsáno, pak teprve určujeme pořadí.

Teď musím tam a tam, protože je to na určitý čas – to ještě není priorita. Prvenství by měl mít ten den vždy úkol, který směřuje k naplnění těch větších priorit. Je prioritou produkce bylinkových čajů? Pak v období, kdy kvetou potřebné byliny, bude mojí prioritou je nasbírat, i když zrovna maluju byt, jedu pro děti do školky, jsem objednaná ke kadeřníkovi a večer jdu na jógu.

Můžu mít hromadu úkolů v úkolníčku, každý den si vyznačím, který jeden úkol směřuje k vyššímu cíli, k uskutečnění projektu v čase. Ten jeden je prioritou.

Prioritou není, co nejvíc hoří.

Pokud to máte takhle, tak něco děláte špatně. Hodně pomůže, když priority do svých diářů dostanete. Postupně všechno začne dávat větší smysl a začne do sebe zapadat. O tom, jak správně plánovat, abychom nebyly jen Robútci, co se honí a lítají, o tom jindy. Dnes úplně stačí, když priority uvidíte a začnete s nimi pracovat.

Priorita má prvenství. Má být i udělaná jako první.

Věřím, že spousta z toho, co jsem napsala, pro vás není nová. Víme toho hodně. Otázkou je, zda je to naší denní praxí. Protože život se pak úplně jinak žije. Zařazovat priority do praxe se nejlépe dělá se skupinou podobně naladěných bytostí. Budeme se našim prioritám i plánování věnovat v kurzu pro Multipotenciálky.  Můžeme i samy, hlavně to dělejme. Protože…

PRIORITY JSOU PRIORITA 🙂