Hodně lidí svůj čas neřídí. A také si stěžují, že toho mají moc, nestíhají, jsou zavalení problémy a povinnostmi. Nemusí to tak být.
V tomto seriálu článků si ukážeme, proč vám některé techniky selhávají a nedokážete je použít. Třeba nejsou pro vás. Najděte si to, co nejlépe vyhovuje právě vám. Můžete se díky tomu cítit ve svém životě víc v bezpečí. Odbourejte spouštěče stresu a zjistěte, která technika je pro váš typ povahy tou nejvhodnější. Přinese vám to nejen víc času, ale i klid na duši.
Musím se smát, řízení času je silně návykové. Když se vám to začne dařit, chcete to. Když to neumíte, snažíte se to hodit za hlavu a jen dál makat. Tak si dopřejte s klidným svědomím „novou závislost“. Bude se vám to líbit, uvidíte.
Nejprve si pojďme něco slíbit. Slibuji vám, že po zavedení těch správných technik do života BUDETE MÍT NAJEDNOU ČAS. A to je velký problém. Většina lidí, když už jim ten čas vznikne, chytne paniku. „Nedělám něco blbě? Tady je něco špatně. Já mám volno, budu se nudit. Nemůžu nic nedělat.“ A HNED se snaží tohle volné místo něčím zaplnit a zaplácnout. Slibme si, že to nebudeme dělat, jo?
Učím lidi, aby si začali vytvářet tzv. ostrůvky ničeho. Prostor, kde není NIC. Prosím, nezaplácněte si ho hned zas něčím dalším. Ostrůvky ničeho mohou být brzy ostrůvky radosti, prostor pro zrození nové oblasti vašeho zájmu, prostor pro regeneraci a odpočinek nebo rozvoj vaší osobnosti. Poté, co si dokážete vytvořit OSTRŮVKY NIČEHO, nechte je volné. Pozorujte je. A začněte si užívat ten volný prostor. Potřebujeme ho jako sůl. Nepleťme si to s volným časem. Nikdo nepracuje 24/7, někdy relax potřebujeme. Tyto ostrůvky nejsou nezbytným časem pro regeneraci, je to jakýsi ČAS NAVÍC. Když vznikne, naučíme se ho smysluplně využívat. Zvyšujte svoji hodnotu jako člověk. Místo plnění úkolů, hledejme náš účel a smysl života. Pocit naplnění a štěstí.
Ukážeme si, jak vypadá a hned potom si řekneme, pro koho je vhodná a pro koho naopak vůbec není.
Když spisovatel Mark Twain kdysi vtipně poznamenal: „Sněz ráno jako první živou žábu a po zbytek dne se ti nestane nic horšího.“ Asi netušil, že tato věta bude slavnější, než jeho Tom Sawyer. Celé kouzlo spočívá v tom, že nejdřív splníme úkol, do kterého se nám chce ze všeho nejmíň. Úkol je žába. Je to brr a ať už je to rychle za námi. Cokoli dalšího je pak už jen příjemný bonus, už nás to nerozhází. Můžeme být na sebe hrdí. Zvládli jsme to.
Tento přístup používejme, když se chceme v životě někam pohnout. Když chceme mít pocit (a nejen pocit), že jsme něco dokázali. Když pracujeme na něčem a chceme dojít do cíle. Kdo životem jen tak proplouvá, asi tuto techniku moc neocení.
Pro lidi, kteří mají práci duševní povahy. Někoho, kdo se živí myšlením. Kdo chce, aby mu jeho nápady přinesly výsledky.
Pro lidi, kteří mají dlouhodobé cíle.
Pro výkonné perfekcionisty – znám hodně lidí, kteří techniku jezení žab „přivedli k dokonalosti“ tím, že pojídali jednu žábu za druhou. Na den si naservírovali hromadu žab a snažili se, být v tom dobří. To vede jen k přetížení a brzo se dostaví vyčerpání. Když o vašich sklonech k perfekcionismu víte, věřte, stačí jedna žába denně, ať se nepředávkujete. A možná se právě pro vás najdou lepší způsoby k řízení času.
Rozhodně doporučuji vyzkoušet. Já tuto techniku používám a díky ní se posouvám v dosahování svých dlouhodobých cílů.
Mám pro vás ještě dost technik, které vám pomohou vytvořit Ostrůvky ničeho – prostoru jenom pro vás. Třeba takový slon. Známá technika „porcování slona“ přistane ve 2. Článku i s vysvětlením, komu nefunguje a proč.